Job 8

Bildad nabádá Jóba k pokání

1 Tu odpověděl Bildad Šúchský. ^{▼▼2,11; 18,1} Řekl: 2 Jak dlouho budeš povídat tyto věci ⌈a řeči tvých úst budou jako prudký ^{▼▼Pozn. 83 v tabulce na str. 1499}vítr?⌉ ^{▼▼n.: Prudký vítr jsou řeči tvých úst.} 3 Cožpak ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh pokřiví právo? ^▼▼34,12 Pokřiví snad Všemohoucí spravedlnost? 4 Jestliže tví synové proti němu zhřešili, ^▼▼1,18n vydal ^{▼▼h.: poslal} je do ^{▼▼Pozn. 68 v tabulce na str. 1499}moci jejich přestoupení. 5 Pokud ty budeš usilovně hledat ^{▼▼h.: + u} ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Boha a ^{▼▼h.: + u} Všemohoucího budeš prosit o smilování, 6 pokud jsi čistý ^▼▼33,9 a přímý, ^▼▼1,8 nyní se tedy dá kvůli tobě pohnout ^{▼▼h.: vzbudí; LXX: vyslyší tě; Ž 35,23p} a obnoví ^{▼▼h.: uspokojí} příbytek tvé spravedlnosti. ^{▼▼n.: tvůj spravedlivý příbytek; 5,24; Iz 3,10} 7 Tvůj počátek ^{▼▼Kaz 7,8!; Rt 1,22v; 2S 17,9v; 21,9nv; Př 9,10v; Kaz 10,13v; Oz 1,2v} se bude zdát nepatrný, zatímco tvá budoucnost ^{▼▼n.: konec, poslední věci} půjde rychle vzhůru. ^{▼▼[Tj. to, co jsi měl dřív, se bude zdát ničím ve srovnání s tím, co budeš mít.]; 42,12} 8 Jen se ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}přece zeptej u dřívější ^{▼▼n.: první} generace a ověř to podle bádání jejich otců. 9 Neboť my jsme tu od včera a nedozvíme se to, naše dny jsou totiž jako stín na zemi. 10 Cožpak to nejsou oni, kdo tě poučí, ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}promluví k tobě a vynesou výroky ze svého srdce? 11 Což vyroste papyrus ^{▼▼Iz 35,7} mimo bažinu? Vzroste sítí ^{▼▼Gn 41,2} bez vody? 12 Ten ve svém rozpuku ještě nemůže ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}být utržen, ale uschne dříve ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}než jakákoliv tráva. 13 Tak dopadnou všichni, ^{▼▼h.: Takové jsou stezky všech (Př 1,19) / Takový bude konec} kdo zapomínají ^{▼▼Ž 9,18; 50,22} na ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Boha; zanikne i naděje ^▼▼14,19 bezbožného, ^▼▼13,16* 14 jemuž se stane ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}důvěra zklamáním, ^▼▼($) ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}naděje pavučinou. 15 Opře ^{▼▼[Sloveso je užito i v doslovném smyslu (Sd 16,26), ale většinou se používá obrazně (Př 3,5; Iz 31,1).]} se o svůj dům, ale nezůstane stát; chytí se ho, ale neobstojí. 16 ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}Na slunci je svěží ^{▼▼[Míněn je stále bezbožný přirovnávaný k rostlině (srv. Ž 37,35; Jr 11,16).]} a jeho ratolest ^{▼▼Pozn. 67 v tabulce na str. 1499}vyrazí nad jeho zahradou. 17 Na hromadě kamení se budou proplétat jeho kořeny, ^{▼▼29,19; Př 12,3.12; Iz 5,24; 14,30; 40,24; Jr 17,8; Oz 14,6; Am 2,9; Mk 11,20; Ju 1,12} pronikne ^{▼▼h.: hledí / proniká pohledem; $} do kamenného domu. 18 Jestliže jej vykoření ^{▼▼h.: pohltí} z jeho místa, ono jej zapře: Nikdy jsem tě nevidělo. ^{▼▼[Ačkoliv se zdá, že bezbožný se rozmáhá a žije v jistotě a klidu (Jr 12,1n), může rychle zmizet a nezůstane po něm památky (srv. Ž 103,16; Iz 40,24).]} 19 Inu, taková je radost ^{▼▼20,5v; Mt 13,20n; [zřejmě míněno ironicky; ($)]} jeho cesty; a z prachu ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}vyraší zase další. ^{▼▼Ez 17,24} 20 Hle, ^{▼▼Pozn. 61 v tabulce na str. 1499}Bůh nezavrhne bezúhonného ^{▼▼9,20n; 10,3} ani nebude pevně držet za ruku ^{▼▼n : nepodepře / neposílí; Iz 45,1; ::Ž 16,8; 37,24; 63,9} ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}zločince. 21 Nakonec naplní smíchem ^{▼▼Gn 21,6; Ž 126,2; L 6,21} tvá ústa a tvé rty radostným křikem, ^{▼▼Ezd 3,11nn; Neh 12,43; Ž 32,11; 98,4; Iz 65,13n} 22 ti, kdo tě nenávidí, oblečou hanbu ^{▼▼Ž 35,26; 109,29; 132,18; srv. 1P 5,5} a stan ^{▼▼::5,24; 18,6} ničemů, ten pomine. ^{▼▼h.: není; 7,21}